BEzpečnost SIlničního Provozu, to je pojem o kterém v Tibetském Tagongu (a asi v Tibetu celkově) nikdy neslyšeli. Jinak by totiž nemohli vyvstat takové bizardní situace, jakých jsem se zúčastnil přímo (v autě) nebo nepřímo, co by pozorovatel.
Zlatou střední cestou
To je motto, kterým se řídí místní truckeři (kamioňáci). Pokud jedete v protisměru, máte šanci, že si vás řidič všimne a zařadí se do svého pruhu. Pokud ale jedete za ním, zapomeňte na to, co jste se učili v autoškole o zpětných zrcátkách. Tibeťané, prostě zrcátka používají, jen když na ně zatroubíte. Od české spojky Maxe jsem se dozvěděl, že když už, tak se dívají jen do zrcátek na dveřích. Zpětné na skle je ve většině případů pouze "dekorací auta".
Rychle a zběsile
Rychlost je tu docela relativní pojem. Dodržuje se hlavně na úsecích měřených radarem, pod pokutou 100CNY. Ve městě je povoleno 30, mimo město jsem zahlédl 40 až 50km/h, ale standardně se jezdí ve městě tak 40 a mimo město 80-100, co zrovna silnice dovolí. Policisté jsou s tím svolni. A tady je nutno poklepat "stavitelům od žluté řeky" na rameno a řící, "pěkná práce pánové!" Silnice sice nejsou extrémě široké, ale až na pár vyjímek jsou poměrně kvalitně zpracované nebo minimálně opravované. Tedy alespoň ty oficiální. Ty neoficiální jsou trošku tankodrom.
Trable s bagrem
Jedu vám takle večer stezkou ... a v tom nepotkám holku hezkou, ale potkám bagr. Pro dokreslení situace na hlavním tahu mezi Tagongem a Kang Dingem, bez nějakého velkého označení je přes dva pruhy postavený bagr a velmi prapodivným způsobem zvedá na protější kopec ocelový žebřík. Myslím si, že ani obsluha bagru, ani dělníci okolo nikdy nehráli tetris. Nebo při nejmenším velmi rychle zkončili, protože i ta nejméně technicky zdatná dívka (dámy prominou) by našla alespon tři efektivnější a bezpečnější způsoby, jak žebřík na skalku dostat.
Po usilovné práci s naším klaksonem dospěli chlapy silničáři k názoru, že bude bezpečnější (pro nás), když nás nechají projet, a tak uvolnili skoro celý jeden pruh. S trochou opatrnnosti byla cesta volná.
Na papíry auto nejezdí
Samozřejmě, že jezdí na benzín. Je třeba tankovat na čerpací stanici. Na jedné čerpací stanici v okolí, takže tam jsou fronty. Moc autoškol v okolí není, takže Max vysílá kamaráda ať zajede natankovat. "Musí se to řízení naučit a je bezpečnější, když tam nesedím", dodává. Zkrátka takto se zde supluje autoškola. "A ty máš čínský řidičák Maxi? Ne, mám český, ale oni nepoznají, že neplatí, ale udělám si i mezinárodní".
D1 v Himalájích
Kdybych rozuměl čínsky a kdyby zde existovala zelená vlna, možná by hlášení znělo asi takto: "Silničáře zaskočila zima. Vlastně je nemohla zaskočit, žádné silničáře nemáme, ale nezoufejte! Situace je zvladatelná, sníh nám pomalu roztává, takže následujících 60km bude již brzy sjízdných. Jen co nám sníh roztaje, kamiony se pohnou a vše bude v naprostém pořádku." Na vysvětlenou, to že zde napadne metr sněhu nic neznamená, skutečně během dvou až tří hodin roztaje a silnice jsou opět sjízdné. Ovšem díky tomu, i zde se kamiony předjíždí a to i do zasněženého kopce způsobí na pár hodin neprůjezdnost komunikace. Zkrátka v tomto směru se doprava od Čech mnoho neliší.
Žádné komentáře:
Okomentovat