Není nerost jako nerost. Tyto jsou ale v Tibetu velmi populární. Proč? Protože ještě lepší než "černé na bílém" je zlaté na černém. Není lepší mantry, než zlatě psané na břidlicové destičce. A litium? To je populární od dob, co běžné AAA baterie začla válcovat elektro evoluce.
Magic of the moment
Čím víc cestuji tím víc mi spousta věcí a situaci přijde jako "běžná věc". Trhy s kořením? Ok, nůůůda. Kaligrafie? Pyramidy? Nůůůů-dáááá. Kopce, hory, řeky... Nůůůůdááááá! Jídlo ... dobře, jídlo mě chytí vždy, dostali jste mě! Ale zase chvíli vážně. Opravdu člověk vlivem cestování otupí a to, co na první cestě bylo nesmírně nové dobrodružné a barevné, tak pak vnímáte jiným úhlem. Spíše srovnávací s ostatními kulturami.
Čím víc cestuji tím víc mi spousta věcí a situaci přijde jako "běžná věc". Trhy s kořením? Ok, nůůůda. Kaligrafie? Pyramidy? Nůůůů-dáááá. Kopce, hory, řeky... Nůůůůdááááá! Jídlo ... dobře, jídlo mě chytí vždy, dostali jste mě! Ale zase chvíli vážně. Opravdu člověk vlivem cestování otupí a to, co na první cestě bylo nesmírně nové dobrodružné a barevné, tak pak vnímáte jiným úhlem. Spíše srovnávací s ostatními kulturami.
O to více si vážíte WOW momentů, které na cestách nastávají. Pardón. Ti z vás, kdo poctivě a bedlivě čtete můj blog víte, že jsem měl napsat Hóóóóóó momentů.
Jeden "Hó" moment jsem zažil v místním klášteru, když jsem zjistil, že to, okolo čeho chodím a marně hledám vstup není chrám! Ale 45 let skládaná hromádka břidlicových modlitebních desek, různě malovaných, dosahujících velikosti kláštera. Nevím jestli modlitební mlýnky zde stály před nebo až po navršení desek. Ale stejně, jako chameleon dokáže svým mimikry splynout s prostředím, břidlicové destičky a modlitební mlýnky vytvořili v prostoru malý chrám, bez dveří a oken.
Jeskyně
Dříve bývalo běžné, že v blízkosti klášterů byly v horách vytesány (obestavěny) jeskyně. V oblasti Garze se v nich často těžilo zlato. Tam, kde neměli zlato do nich usedávali mniši se záměrem hluboké 5-20leté meditace. Toto komplexní téma jsem nakousl velmi okrajově. Dokonce i názory místních se liší. Jedni tvrdí, že už dlouho se nikdo zazdít nenechal, jiní že tam stále ještě někdo je a třetí skupina, zastává názor, že se tu těžilo jen zlato - prý to bylo zajímavější. Tak a teď se v tom český cestovateli vyznej!
Dříve bývalo běžné, že v blízkosti klášterů byly v horách vytesány (obestavěny) jeskyně. V oblasti Garze se v nich často těžilo zlato. Tam, kde neměli zlato do nich usedávali mniši se záměrem hluboké 5-20leté meditace. Toto komplexní téma jsem nakousl velmi okrajově. Dokonce i názory místních se liší. Jedni tvrdí, že už dlouho se nikdo zazdít nenechal, jiní že tam stále ještě někdo je a třetí skupina, zastává názor, že se tu těžilo jen zlato - prý to bylo zajímavější. Tak a teď se v tom český cestovateli vyznej!
Za hory za doly, litiové battery!
Když jsem se dozvěděl, že zde mají litiové doly, hned jsem se chlubil: "Jo, to my v čechách máme 6% světové zásoby, ale netěžíme to, chráníme si krajinu". "Tady je prý 8%, ale netěžíme to, doly jsou zavřené...". Hned jsem reagoval otázkou zda li se Tibeťané bouřili a nechtějí dolu do dolů. "Tiběťané? Ti by tam pracovat ani nešli, tam pracovali chudí lidé z podhůří..." Inu opět drobné společenské faux pas. Ale to zkrátka k cestování patří.
Když jsem se dozvěděl, že zde mají litiové doly, hned jsem se chlubil: "Jo, to my v čechách máme 6% světové zásoby, ale netěžíme to, chráníme si krajinu". "Tady je prý 8%, ale netěžíme to, doly jsou zavřené...". Hned jsem reagoval otázkou zda li se Tibeťané bouřili a nechtějí dolu do dolů. "Tiběťané? Ti by tam pracovat ani nešli, tam pracovali chudí lidé z podhůří..." Inu opět drobné společenské faux pas. Ale to zkrátka k cestování patří.
Žádné komentáře:
Okomentovat